Vyberte stránku

Stanislavské hody v Rajhradicích

Po páteční příhodě se zlomenou májou… Po sobotní večerní tancovačce…

V neděli ráno se scházejí stárky a stárci, aby se vydali v průvodu do nedalekého Benediktínského kláštera na mši svatou.  Celý průvod doprovází kolemjdoucí lidé, dechová kapela a pění lidových písní. Slavnostní mší uctí památku a hodovou tradici.

Následuje hodový oběd, jak jinak, než polívka, řízky s bramborovým slátem. Celé to zapít slivovicí, vínem a trochou kofeinu z turka.

S plným žaludkem ani chvíli klidu. Krátce po poledni se stárci a stárky opět vydávají na průvod. Nedělní odpolední průvod je velká sláva po celé vesnici. Na vyčerpané stárky čeká několik zastavení a občerstvení u místních obyvatel. Všichni se veselí, pijou a jí. Co? To si jistě každý dokážeme představit.

Zakončení celoodpoledního průvodu vrcholí na tanečním parketu u fotbalového hřiště. Krojovaná mládež před zraky diváků zatančí a předvede natrénovanou besedu. Celý den se pije nemalé množství alkoholu, a tak je důležité se navečeřet před dalším pokračováním. Úplný závěr hodů uzavírá večerní tancovačka se živou kapelou. A jak už je tu zvykem nechybí ani kapky deště.


Rajhradické hody, které až tak nejsou Rajhradické.

Kdysi byly událostí místní části Loučka – dřívější samostatné obce, která byla později připojená k Rajhradicím. V roce 1737 na sv. Stanislava Loučka vyhořela. Po obnově obce se jejím patronem stal právě sv. Stanislav. O více než sto let později se na návsi postavila zvonička zasvěcená místnímu patronu sv. Stanislavu. Od té doby se v Loučce pořádaly Stanislavské hody. To bude patrně i důvod, proč by dnes měly mít hody takový dlouhý a někdy až nepřehledný název Loučské Stanislavské hody v Rajhradicích. A možná právě proto se začalo používat zkrácené pojmenování Rajhradické hody. Co na plat, konají se v Rajhradicích a důležité je, že jsou, lidé se veselí, baví se, hodují a vítají jaro.